Spasení z pouhé milosti Boží – to je základní kámen světové reformace a základní stavební kámen křesťanství jako takového. Bez Boží milosti není nic takového jako spasení. Bez Boží milosti zůstává jenom lidská snaha získat si Boha nějakým vlastním způsobem, dobrými skutky, „svatým“ životem, oběťmi, … Lidská pýcha se vždy pozvedá především proti Boží milosti, protože hříšná přirozenost člověka se nechce smířit s vlastní neschopností zachránit sebe sama. A tak lidé diktují Bohu vlastní způsoby záchrany.

V tomto příspěvku se seznámíme s tím, co to znamená spasení z milosti, přímo z textu Božího Slova si ukážeme přesný význam této fráze, a dotkneme se také některých současných pojetí spasení a výkladů ‚Sola Gratia‘, která jsou běžně rozšířena v křesťanských církvích.