- 1 z 3
- ››
Tak jak naložíme s otázkou o původu člověka, takovou dostaneme odpověď na otázku o osudu člověka, na otázku kam se člověk ubírá, kam kráčí. Quo vadis homo? Kam kráčíš, člověče?
Naše víra o původu člověka přímo podmiňuje, co jsme nyní, a současně nám dává odpověď, co nás čeká. Dává nám nahlédnout do našeho osudu.
Darwinismus a evoluční materialistický názor nemá odpověď na otázky, které se týkají budoucnosti a osudu jednotlivců. Hlavní důvod existence jednotlivce je, aby přispěl k vývojovému pokroku svého druhu. Většina darwinistů jsou v hmotu věřící materialisté, a proto věří, že se zánikem těla je jedinec jednou a navždy vypovězen z existence. Je prostě vyřízen.
Dlouho jsem si myslel, že Eva, když si pochutnávala na zakázaném ovoci v ráji, byla sama a chudák Adam se toulal někde kolem. Mnoho křesťanů, především mužského pohlaví, sdílí můj bývalý názor a představují si, že nevinný Adam propadl ženským svodům. Dokonaný prohřešek byla Evina záležitost.
Přečteme-li si však bibli pozorně, rázem se nám naše pánské představy zhroutí:
Znám osobně mnoho křesťanů ve světě i doma, kteří věří evoluci. Když jsem si uvědomil jaký je nedostatek literatury v češtině, která vědecky analyzuje kreaci a evoluci, rozhodl jsem se pokračovat v sérii pořadů především pro mladé posluchače, kteří jsou odchovaní pouze evolučním učením.
Už několikrát se nám stalo, že zemřeli naši mladí přátelé nehodou, na leukemii, nebo rakovinu. Naše kamarádka Helena zanechala po sobě dvě malé děti. Blízkému příteli zemřela dcerka Zuzana v jedenácti letech. I teď máme přátele s rakovinou. Je jim kolem čtyřicítky, smrt číhá a zůstává otázka proč?
Snad všichni jsme si kladli otázku proč je na světě tolik válek, bolestí a zla. Proč Bůh dovolí nespravedlnost, když je milující, jak bible neustále zdůrazňuje? Bible dává velmi znepokojivou odpověď. Důvodem je hřích.
Pokračování:
Darwinistická evoluční nauka a humanistický materialismus přivádí zkázu a úpadek na celé lidstvo. Darwin neviděl v přírodě Boží výtvor a vyčetl z přírody pravý opak. Kamkoliv se podíváme, ať v živé nebo neživé přírodě, vždy nalezneme důkaz, že nic není trvale ztraceno z přírodního koloběhu. Tělesná smrt neznamená konec jedince.
"Kdo zhřešil? Kdo narušil nevinný řád na této krásné zemi? Kdo rozzlobil Krista dávno před tím, než se zde objevil člověk? Kdo způsobil v dávných dobách ekologické katastrofy? Kdo způsobil, že se v dávných dobách žijící tvorové požírali navzájem? Člověk určitě ne, ten zde ještě nebyl!"
Mnohokrát jsem slyšel citovat biblické verše, kterým lidé věří jen proto, že jsou v bibli. Vše, co stojí v bibli, je pravda, ale ne všechny výroky jsou pravdivé.
Když si Židé předvolali Ježíšem uzdraveného slepce na kobereček a vyzvídali kdo mu vrátil zrak, odpověděl:
3. Pokračování:
Zamyslím-li se nad osudem člověka, nad jeho katastrofální materialistickou filosofií, přijde mi na mysl člověk nejbližší. Žena, děti, rodiče, sourozenci, strýcové, tety, bratranci, sestřenice. Potom přijde rodina širší, přátelé, kamarádi, spolupracovníci, ostatní národy i nárůdky, mezi kterými se pohybujeme.
Je až neuvěřitelné jak je sedmi denní týden zakořeněn téměř ve všech kulturách. Měsíc a rok mají logické vysvětlení v astronomii, ale sedmidenní týden je pro nevěřícího antropologa záhada. Sedmidenní týden nebyl přijmut západní kulturou s přijetím židovskokřesťanského náboženství, ale byl tu dávno před Židy i křesťany. Germánské pojmenování dnů je pohanského původu.
Pohané znali sedmidenní týden, aniž by znali biblické písmo. Jak je to možné? Jediné uspokojující vysvětlení najdeme v bibli:
2. Pokr.: Láska a svobodná vůle.
Abychom lépe pochopili zdánlivě nepochopitelné, proč Bůh připustil "rozbombardování" svého milovaného díla, musíme si nejprve ujasnit povahu lásky. Těžko můžeme pochopit Boží lásku, protože Boží vlastnosti jsou neomezené, nekonečně přesahující naše omezené chápání. Proto budeme uvažovat pouze o lásce, které jsme sami schopni.
3. pokračování - Jednota slova
Nikodém byl překvapen, když mu Ježíš řekl, že se musí zbavit všeho na čem zakládá svou spásu a být znovuzrozen z vody a Ducha. Ježíš odpověděl:
Nikodém nemohl uvěřit co slyší a zvolal:
Před nedávnem jsem se díval na film, který se jmenoval Ježíš z Nazaretu. Když Ježíš skonával na kříži, řekl ve filmu přesně to, co zapsal Matouš:
Elí, Elí, lema sabachtani? Bože můj, Bože můj, proč jsi mme o pustil?
Ve filmu to bylo velmi působivé, ale divák neznalý bible, nemohl tušit co tento aramejský výrok znamená. Bůh Otec, první Elí a Bůh Duch, druhý Elí opustil třetího Elí, Krista. Proto Ježíš zvolal jen dvě Boží osoby, Elí, Elí.
Ženy nerady prozrazují svůj věk. Dokonce i bible je k nim shovívavá. Sára, Abrahamova manželka a matka Židů, je vlastně jediná žena zmíněná v bibli, o níž víme jak byla stará, když zemřela. Její věk je dokonce zmíněn i během jejího života.
Na posloupnosti mužských úmrtí a jejich stáří můžeme stavět téměř přesnou datovací metodu. Sára je vyjímkou, protože porodila Izáka v pokročilém věku, když jí bylo 90 let.
Můj bratr v Kristu, Petr, mne překvapil otázkou: "Pavle, proč nosíme šaty?"
Mnoho lidí by rádo uniklo svrchovanosti a autoritě Boha. Proto se všemožně snaží přesvědčit sami sebe, že věda již úplně vymazala Boha a jeho tvořitelskou práci. Člověk by rád věřil, že je zodpovědný jen sám sobě a proto Boha buď úplně odmítá, nebo jej zredukuje na bezvýznamnou, neosobní bezmocnost. Většina historických i dnešních totalit jsou založeny na víře v ateismus a evoluci. Dokonce i velká část křesťanstva Boha uznává jen jménem. Bůh je téměř úplně ignorován v oblasti vzdělávací, morální, politické i vědecké. A přesto bible říká:
Boží slovo ukázuje, že mnoho denominací, jednotlivých křesťanů, ale i kultů právě na židovství ztroskotají. Podle vztahu věřících k Židům se pozná, jestli víra spočívá na bibli nebo na učení denominací, které se od bible odchýlily. Kdo upírá Židům jejich Boží poslání, zaslíbení, kdo nevidí jejich úlohu nebo si dokonce denominačně přisvojuje jejich vyvolenost a považuje sám sebe za vybraný národ, malé stádečko a pod., staví na vratkých, nebiblických základech.
6. Pokračování: Od fyziky k Ježíšovi
Věřit v tvůrce nevyžaduje příliš mnoho inteligence. Kdyby víra a spasení spočívaly na znalostech a inteligenci člověka, jenom hrstka protekčních vzdělůnců by našla cestu k Bohu. Vědecký rozbor není ani moc zapotřebí, protože víra v Boha není intelektuální rozhodnutí, nýbrž morální. Bible není vůbec shovívavá k lidem, kteří prý nemohou z intelektuálních důvodů uvěřit v tvůrce:
Nový věk se dere i do našich rodin a domovů. To, co se hromadilo na Západě během posledních desetiletí, proniklo k nám plnou silou během několika měsíců. Nejmocnější medium je televize a film. Nepožadují od diváka aktivní zapojení, ale stačí pasivní zírání a mozková lenost. Staneme-li se mozkově líní, bude za nás myslet někdo jiný. Ten někdo jiný má určitý cíl. Jeho věrným společníkem je učení Nového věku.
Nový věk pronikl aproniká do politického života mnoha států. Bible prorokuje, že ke konci dnů, těsně před druhým příchodem Ježíše Krista, bude u moci politický systém, který bude svými prvky připomínat nastupující Nový věk. Dnešní lidé přesouvají své morální hodnoty zrozumové alogické roviny do roviny emocí, pocitů a zážitků. Tento posuv zasahuje všechny oblasti lidské činnosti, od technologie k umění, od filozofie knáboženství.
Je zarážející, že si dnešní svět neuvědomuje v plném dopadu veřejné tajemství, že zkameněliny, uhlí i ropa mohou být laboratorně připraveny během několika minut nebo hodin. Vždyť kdyby ropa vznikla před stamiliony let, jak vědci tvrdí a věří, nebyla by dnes již pod tlakem. Nemohla by ze země prýštit, musela by se pouze vytláčet nebo pumpovat, protože i "neprodyšné" vrstvy propouštějí plyn.
Milý bratře Pavle!
Posílám Vám článek uveřejněný v časopise CČSH Českém zápasu, který vyšel jako reakce na leták Brněnské tiskové mise, jehož jste autorem.
Chci Vám sdělit, že jsem velmi vděčná Pánu Bohu za Vás a Vaši práci. Znám Váš hlas už několik let z HCJB aTWR, mám knížku Zápas o duši a dostávám stejnojmenný časopis.
Žijeme ve dnech plných událostí a vážných rozhodnutí. Každý z nás, každý jednotlivec má zodpovědnost za to, kdo povede náš život, komu odevzdáme svůj hlas. Budeme jako národ sloužit Bohu? Budeme vedeni Duchem svatým a čerpat sílu a moudrost ke každodennímu životu z příkladného života Ježíše Krista, nebo se necháme svést tím Zlým, jeho líbivými řečmi o neutralitě, mírumilovnosti a novém myšlení?
Ne každý, kdo si říká křesťan, je křesťanem. I nevěřící se často klamně hlásí k víře v Boha a jméno Ježíš Kristus patří do jejich slovníku. Lidé, kteří ve skutečnosti nejsou křesťané, mohou sejít snadno na scestí, domnívaje se, že věřícími skutečně jsou.
2. Pokračování
Nikodém, židovský náboženský vůdce, napříč své teologické vzdělanosti a detailní znalosti Starého zákona, byl ztracen, nebyl spasen! Ježíš tuto pravdu nijak neskrýval a nezmírňoval. Jenom krutá pravda otevírá oči. Nikodém v sobě choval veliký hřích, aniž by si jej uvědomoval. Nebyla to malověrnost, ale nevíra. Ježíš zdůraznil:
Lidé vždy klopýtali o jednoduchost spásy. Spása je nejtěžší k přijmutí, protože je nejjednodušší a nejsnazší kpochopení. Proto dnes máme tolik SEKT a "věřících", kteří přicházejí z"křesťanstva", ale s biblickou vírou nemají nic společného. Každý z nich věří ve svůj osobní způsob spásy, ale všichni dohromady sdílí společného jmenovatele - kupují si Boží "přízeň" lidskými skutky a náboženskou gymnastiku. Boží přízeň není ke koupi, ta prostě je.
Většina lidí se nedovede vypořádat s otázkou zla, spravedlnosti a krátkostí lidského života. Judaismus a křesťanství vidí lidský život jako jedinečnou a neopakovatelnou událost. Křesťanství tuto skutečnost navíc zužuje na osobní vztah ke Kristu. Člověk má zodpovědnost za život a svobodnou volbu, zda se vydá úzkou cestou k Bohu, nebo širokou dálnicí do záhuby. Takové řešení se zdá mnohým lidem nepřijatelné a nedostačující.
Mohli obyčejní lidé napsat neomylnou Bibli? Skeptici často argumentují, že mýlící se lidé museli napsat nebo opsat Bibli plnou chyb. Dejme kritikům v jednom za pravdu. Člověk je skutečně omylný a dělá neustále spoustu chyb. Přesto je schopný vyprodukovat bezchybné dílo. Člověk může napsat článek bez jediné gramatické chyby. Může, chce-li a má-li dostatek zájmu, pozornosti a čestnosti, opsat určitou knihu bez chyby, obzvláště, pojistí-li se systémem kontrolorů. Proto může člověk někdy, dá-li si záležet, vytvořit ibezchybné dílo.