• Zasvěť už chlapce do jeho cesty, neodchýlí se od ní, ani když zestárne. (Př 22:6)

Předpokládám, že tento verš je většině křesťanů dobře známý. Možná zní vašim uším povědomě jako stará známá melodie. Nejspíš jste ho nespočetněkrát slyšeli, četli, mluvili o něm nebo ho citovali. Je tomu tak?

Ale jak málo si vážíme jeho poselství! Učení, které obsahuje, se zdá být mezi lidmi téměř neznámé, a povinnost, kterou nám ukládá, bývá jen zřídkakdy poctivě plněna. Mám pravdu, čtenáři? Nelze říci, že je to nové téma. Svět je starý a my máme ku pomoci zkušenosti předchozích téměř šesti tisíc let. Žijeme v časech, kdy se na každém rohu horlivě prosazuje vzdělání.

Je víra dar?

Mnohokrát jsem se setkal v řadách věřících s nejistotou a otázkami ohledně víry. Jedni tvrdí, že víra je dar, jiní zase, že víra je naše osobní odpověď Bohu na Jeho volání... Je zřejmé a jisté, že ani tento článek spor nevyřeší. Kdyby vyřešil, podařilo by se mi něco, co se ještě nikomu nepodařilo - názorově smířit arministy a kalvinisty, ať už se jim historicky během posledních 2000 let říkalo jakkoliv. Spor v podstatě sleduje dělicí čáru mezi oběma soustavami. O arminismu a kalvinismu jsme v ZODu již napsali mnoho, obzvláště v číslech 60-66. Oba pohledy souhlasí, že smíření s Bohem a vykoupení z hříchu Ježíšem Kristem na kříži není všeobecné, protože všichni lidé nebudou věčnost trávit ve společnosti Boha. Proto jak arministé, tak kalvinisté věří pouze v omezené vykoupení hříšníků.

Když nám naše děti, které žijí v Americe a jsou rodiči dvou chlapců a jedné holčičky, během jedné z návštěv oznámili, že vážně uvažují o adopci, aby doplnili počet dětí v rodině na dva chlapce a dvě holčičky, byli jsme překvapeni.

Co s křesťany, kteří žijí ve smilství a cizoložství, tedy „na hromádce"? Takový případ byl ve sboru v Korintu:

Televizor je můj pastýř, nic mi nechybí. Doma sedím a nikam nechodím. Můj zrak se pase na lákavých reklamách, v pohodě si užívám, nic užitečného nedělám. Denně vymývá mou hlavu. Vede po nejistých chodnících seriály plnými nepravosti.

Židovský kánon

Když mluvíme o vztahu Ježíše k Písmu, musíme vědět, co držel Ježíš v ruce a o čem mluvil. V době, kdy Ježíš Kristus chodil a učil v judské provincii římského císařství, měli Židé ucelený kánon Písma. Tento kánon byl pro Židy mnohem více než jen souhrn jednotlivých knih. Byl vnímán jako Bohem inspirovaný celek. Dle svého obsahu bylo toto Písmo děleno do tří částí: Zákon (Torah), Proroci (Naviim) a Spisy (Ketuvim). Sám Ježíš o těchto částech mluví a jednou je zmiňuje dokonce všechny tři najednou (Lukáš 24:44).

Celé písmo se skládalo z 24 knih a jejich rozdělení mělo následující charakter:

RÁDIO 7, FM 107,7

V minulém čísle jsme vás informovali o tom, že se modlíme za získání licence pro vysílání Rádia 7 v Banské Bystrici (viz ilustrační foto na titulní stránce minulého čísla). Náš Pás se znovu prokázal jako Ten, který je věrný a tak se s vámi můžeme s radostí podělit o proslov ze slavnostního zahájení vysílání v Banské Bystrici a několik reakcí k téže události.

Skvělá analogie učitelky z Nashvilu: „Kdo by se staral o krávu, když nám jde o zmrzlinu?"

Učila jsem občanskou výchovu třeťáky a ti mi skutečně otevřeli oči. Presidentské volby se blížily, kampaně nabíraly na obrátkách a některé děti o toto dění projevovaly zájem. Rozhodla jsem se, že si uděláme třídní presidenstké volby. Děti si měly vybrat své kandidáty. Ti si měli připravit volební proslov a třída by měla volit. Abychom celý proces zjednodušili, zástupci byli jmenováni žáky. Společně jsme hovořili jaké vlastnosti a kvality by kandidáti měli mít. Žáci navrhli řadu možných kandidátů a z nich byli nominováni Jakub a Olivie. Třída během výběru odvedla skvělou práci.