Uvádíme několik zajímavých myšlenek z článku v deníku Los Angeles Times o tom, jak z kazatelen vymizelo kázání o pekle.

Bill Faris věří v peklo, věří v to hrozivé podsvětí, kde rtuť teploměru neustále ukazuje vysoké teploty a kde hříšníci v nevyslovitelných mukách na věky trpí. Ale z jeho kázání v kalifornském evangelikálním sboru v Orange County byste to nikdy nepoznali. Nikdy se totiž tohoto tématu nedotýká; stádo jeho oveček o něj projevuje jen pramalý zájem. „Už to není populární," říká Faris, pastor Crown Valley Vineyard Christian Fellowship. Peklo je ze sborů po celé Americe odstraněno, protože duchovní se sami stále více nacházejí v rozpacích, když mají kázat o křesťanské spáse ztracených duší.

Když upozorňujeme lidi ústně nebo pomocí různých publikací na Spasitele Ježíše Krista, stává se, že jsme kritizováni slovy: „Jste fanatici! Pořád mluvíte jen o Ježíši! Proč nepomáháte zlepšovat svět? Současné problémy řešit nepomáháte, jen tu stojíte a mluvíte o Ježíšovi a Božím soudu. Cožpak nemáte nic lepšího na práci?"

Co všecko se za půlstoletí změnilo v našich církvích? Sbory se početně zmenšily z tisíců členů na stovky… Sbory měly mocnou oporu ve svém veřejném postavení… To vše je pryč… Když se vracím do vzpomínek na padesát let v pražských sborech, objevuje se dvojí obraz. Když jsem unaven a Pokušitel útočí, objevuje se přede mnou obraz mlhavých až tmavých barev. Počet členů klesá, postavení církve a sborů ve veřejnosti upadá, dětí a mládeže ubývá, i dobré tradice se bortí, nic není jak bývalo. Když však nad Biblí v modlitbě zavane Duch, mlhy se rozptýlí, do budoucnosti sborů zazáří slunce. Vždyť přece Hospodin sám tříbí svůj lid, zbavuje jej těch, kdo k němu nepatří, kdo zneužívali církve ke svým cílům, zbavuje sbory falešných opor matrik, kulturní činnosti, nacionálního cítění a vede svůj lid do hloubky, aby spolehl na Jeho zaslíbení daná už Izraelovi, s nímž je pod jednou smlouvou, aby žil z víry a naděje bez vnějších záruk, aby u stolu Páně vytvářel postupně krásnou církev, jak po ní toužil Karafiát.

Dříve, než může být člověk spasen, musí Bůh i člověk něco změnit. Ve své zjednodušené podstatě teologie hyperkalvinistů popírá nutnost lidského jednání a arminianismus popírá skutečnost Božího působení.

Bible jasně ukazuje jak na Boží, tak i na lidskou účast na Božím plánu spasení. Ale ne tak, jak učí arminianismus, že „Boží účastí na spasení je poskytnout záchranu každému člověku a na člověku je, aby se stal ochotným toto spasení přijmout."

Již delší dobu dostáváme dopisy od bratrů dispenzacionalistů, kteří jsou znepokojeni tím, že jsem prý opustil izraelský národ… a občas se leccos donese i k mým uším. Připomeňme si výstražnou reakci čtenáře na článek „Vzkříšení" ZOD 68, str. 9:

* Z toho, co jste napsal, že nynější Izrael už nemá žádné (duchovní) vyhlídky do budoucna, že pozbyl své vyvolení, byste měl činit pokání. Izrael je stále vyvoleným národem, nikdy o své vyvolení nepřišel.

V úvodu tedy chci zdůraznit, že jsem národ izraelský neopustil!

AiG - Answers in Genesis (ODPOVĚDI v GENESIS) je misijní služba, kterou založil Australan - Ken Ham, a kreacionista, když před lety prohlásil, že nastala doba, aby misionáři evangelizovali Ameriku. Během let se práce AiG rozšířila i do Británie. Právě tam v minulých týdnech způsobila přítomnost Kena Hama naprostý poprask. Do tohoto dění byl zavlečen dokonce i ministerský premiér Tony Blair. A co se vlastně stalo?