Kamenné desky (čili desatero přikázání) měly jakožto smluvní dokument svůj historický počátek i konec

Jakmile řekneme, že „desatero přikázání skončilo" - ať už to myslíme jakkoli - přestanou někteří lidé slyšet, co vlastně říkáme. Jejich teologické receptory nás slyší volat: „Pryč se všemi zákony v každém smyslu." Nezáleží na tom, jak často opakujeme a jak hlasitě zdůrazňujeme, že i my opravdu věříme v mravní zákon obecně a v trvalou platnost mravních principů vyjádřených v devíti přikázáních z desatera zapsaného na deskách smlouvy. To těmto lidem nestačí. Trvají na tom, abychom uznali, že tímto jediným „věčným a neměnným Božím mravním zákonem" je právě desatero přikázání přesně v té podobě, v jaké bylo zapsáno na kamenných deskách vydaných na Sínaji. Chtějí buď všechno, anebo nic. O našich dobrých biblických důvodech, proč takový teologický pohled nemůžeme přijmout, nechtějí ani diskutovat. „Kréda a otcové už k tomu svoje řekli a tím je věc uzavřena," namítnou.

Otázka: Je pravda, že Bůh u člověka hodnotí spíš jeho úmysl než jeho skutek? A že tedy nebude soudit zlé skutky, které byly vykonány s dobrými úmysly?

Měli bychom si nejprve přečíst, co na toto téma píše Bible:

• A uviděl jsem veliký bílý trůn a toho, kdo na něm seděl; před jeho tváří zmizela země i nebe a jejich místo již více nebylo. A uviděl jsem mrtvé, velké i malé, jak stojí před trůnem, a byly otevřeny knihy. Byla otevřena i jiná kniha, to jest kniha života. A mrtví byli souzeni podle svých skutků, zapsaných v těch knihách. A moře vydalo mrtvé, kteří v něm byli, i Smrt a Hádes vydali mrtvé, kteří v nich byli, a každý byl souzen podle svých skutků. (Zj 20,11-13).

Text popisuje poslední soud, při kterém se před soudícího Krista dostaví všichni mrtví. Knihy, na jejichž základě budou mrtví souzeni, budou vypovídat o skutcích, ne o úmyslech.

Mnozí dnes věří, že většina náboženství učí vlastně totéž. Ve skutečnosti nejen náboženství, ale kdekdo učí skoro totéž. I světské organizace často dbají na dodržování morálních zásad, přinejmenším nekrást, nepodvádět, nezabíjet, sexuálně se chovat zdrženlivě alespoň na veřejnosti atd. Kromě několika bláznivých satanistů snad nikdo na světě nemá ve svém programu konání zla jen pro zlo. A přece ho často koná! Proč? Proč mnoho lidí dělá zlé věci a spolupodílí se na zlu, přestože je přímo nezamýšlí?

Nebezpečí pornografie

Jak překonat znechucení a zklamání?

V nemalé části křesťanů vyvolávají slova „evangelizace" a „svědčení" nepříjemné pocity v oblasti žaludku. Důvodů bude určitě více, ale chtěl bych se zamyslet nad dvěma z nich, jejichž definování by nám mohlo pomoci odhalit naše slabiny, najít pomoc a posílit to, co zemdlévá. Jsem si přitom vědom, že pouze

Vážení,

děkuji za promptní odpověď. Rovněž kolegyně mi již volala, že časopisy od vás dostala – dokonce 2 ročníky. Je hezké, že se staráte o duše, které z nějaké příčiny „nemají svůj církevní domov", ať již z příčiny vzdálenosti, nebo – což je dneska časté – z důvodů, že „domov" teprve hledají a třeba jim ještě žádný nepřirostl k srdci. Sám jsem dospěl k tomu, že v Bibli – Starém i Novém zákoně má každé slovo a každá věta svůj význam. Zdá se mi, že pokud ulpíváme jen na určitých částech Bible, nepoznáme její plnost. Na druhé straně si myslím, že ke každému člověku Bůh mluví trochu jinak.

Je Bible inspirovaným Božím slovem nebo jen souborem lidmi napsaných dokumentů? Kdyby byla božsky inspirována dobrým neměnícím se Bohem, nebyly by v ní žádné rozpory … není divu, že více než 65 milionů Američanů nepatří k žádné církvi.

To je tvrzení „Společnosti separatistů", skupiny ateistů, kteří následují zjevení své kněžky Madalyn Murray O´Hair. Mnoho agnostiků a ateistů dnes šmahem odmítá Bibli jako Boží slovo s tím, že se odvolává na „nesčetné rozpory", které v ní údajně jsou. Říkají: „Jak můžete očekávat, že budeme věřit ve všemohoucího Boha, který si nedokáže uhlídat své zjevení?"

Následuj cestu ctností, střež se neřesti a zla, první tě povede k blahu, druhá ke hříchu a k bolu. To je začátek vědy, která má zdobit tvůj život. Slyš, jaké jsou následky toho a pomni na konečný cíl.