Čím déle jsme na světě, tím víc si uvědomujeme přítomnost něčeho, s čím jsme dříve nepočítali, to je hříchu - a to nabourává náš způsob myšlení a kříží naše plány. Hřích způsobuje, že základ našeho myšlení je nepředvídatelný, nekontrolovatelný a nevysvětlitelný. Musíme uznat, že hřích je životní skutečnost, nejenom nedostatkem. Hřích je do nebe volající vzpourou proti Bohu. V mém životě musí zemřít buď hřích, nebo Bůh. Nový zákon nám ukazuje jasně - panuje-li ve mně Bůh, zemře hřích. Taková je pravda o hříchu, a my této skutečnosti musíme porozumět. Je to jediné vysvětlení, proč Ježíš Kristus přišel na zem, a to je také vysvětlení bolestí a zármutku života.

O Duchu svatém bylo již popsáno mnoho papíru. Každá Osoba Boží trojjediné hlavy je přece nekonečný námět. Podívejme se dnes na hodnoty Božího Ducha v kontrastu s „hodnotami" světa.

Úvod:

Boží trojjediná hlava vykonává všechno trojjedině. Otec, Syn a Duch nedělají nikdy nic samostatně, ale vždy, a bez výjimky, ve vzájemné součinnosti a naprosté jednotě. Proto je Bůh jen jeden a není jiného boha. Otec je plánovatel, návrhář, dává impulz k akci. Syn je vykonavatel, tvořitel, uskutečňovatel Otcových nezměnitelných plánů a projektů. Duch Boží je informátor, styčná Osoba, v podstatě ukazováček, který ukazuje a dosvědčuje Synovy realizace Otcových záměrů. Když čteme slovo „Bůh" jak v Novém, tak ve Starém zákoně, vždy mějme na mysli trojjedinou součinnost Otce, Syna a Ducha. Na příklad: Otec vyvolil, Syn vykoupil a Duch informuje a přesvědčuje o Synově vykoupení, které vykonal přesně podle Otcova plánu.

Duchovní úřad v sobě zahrnuje dva aspekty, a to aspekt služby a aspekt autority. Napětí mezi těmito dvěma složkami se může, ale i nemusí, projevit v polarizaci samotného poradenství. V pastorační službě proto bývá pokušením se tomuto pnutí vyhnout a stát se buď nezávislým poradcem, který může maximálně dát nezávaznou radu, ale již nemůže, i když v krajním případě, použít opravných resp.

S čím zápasí křesťanská manželství?

Není zcela snadné určit, jaké jsou největší problémy českých křesťanských manželství. Každý člověk je jiný u také každý vztah je jiný a všechna zobecnění proto selhávají. Domnívám se totiž, že každé manželství má od Pána určitý specifický úkol. A teprve poté, co oba partneři začnou řešit tento velký problém, začnou se řešit i problémy další. Vždycky se trochu obávám toho, že semináře a konference o manželství nemusí být velkou pomocí a že často naopak vedou k dalšímu oklamání účastníků.

Před nějakou dobou za mnou přišla jedna mladá žena s prosbou o rozhovor. Při setkání mi řekla, že ji moc trápí, že její manžel tráví hodně času u počítače a odůvodňuje to tím, že má hodně práce. Také zůstává hodně dlouho v práci, a když přijde domů, také pracuje.

V první chvíli jsem na tom neviděla nic špatného. Mladí muži dnes hodně pracují, když chtějí uživit rodinu a umožnit manželce byt doma s dětmi. Tak jsme spíše hledaly způsob, jak danou situaci zvládnout. Také jsme pře-mýšlely o tom, jakým způsobem manželovi naznačit, že jeho přílišná zaměstnanost je pro jejich manželství, pro vztah s dětmi a také pro něho samotného škodlivá.

Děti surfují na pornostránkách

Závislost má mnoho tváří a tragické následky:

Až 90 procent dětí ve věku 8-16 let surfuje po pornostránkách, většinou během „přípravy na školu". Existují desetitisíce webů nabízejících dětskou pornografii; 97% pedofilů vyhledává kontakt s dětmi právě pomocí internetu.

Křesťanská etika a současné morální problémy

1. Úvod

Sexualita existuje tak dlouho jako lidstvo samo a stejně tak dlouho existuje i náboženství. Oba jevy hrají v životě člověka důležitou roli, proto vztah mezi sexem a transcendencí představuje jednu ze stěžejních otázek, jejichž rozdílné řešení v různých kulturách odráží celou škálu způsobů, kterými se lidstvo snažilo pochopit sebe sama. Pohlavní spojení se vždy považovalo za příliš důležité, než aby bylo ponecháno na individuálním rozhodování. Sexualita se prostě zdála být tak mocnou silou, že musela být regulována. Proto snad všechna náboženství nějakým způsobem uzákoňují poměr k sexu, ať již restriktivně prostřednictvím mnišství a pohlavní zdrženlivosti, či naopak povolováním orgiastických a rituálních uvolňujících praktik.