• Lk 16,31 Řekl mu: Neposlouchají-li Mojžíše a Proroky, nedají se přesvědčit, ani kdyby někdo vstal z mrtvých.

Žádný člověk, který má Bibli, nemůže říct, že v Pána Ježíše nevěří kvůli nedostatku důkazů. Nedostatek důkazů není příčina vzdalování se člověka od trůnu milosti. Pokud přidáme důkaz k důkazu, výstrahu k výstraze, sotva to pohne srdcem plným hříchu. Ono totiž zůstává obyčejně zcela chladné - nezná pravé pokání ani upřímné modlitby. Náš text prohlašuje: „Neposlouchají-li Mojžíše a Proroky, nedají se přesvědčit, ani kdyby někdo vstal z mrtvých." A přece si mnozí lidé myslí, že by jim k opravdovému uvěření v Ježíše Krista pomohlo, kdyby SE alespoň jeden přítel kvůli nim vrátil z mrtvých a dosvědčil pravdu Božího Slova. Jiní tvrdí, že by se stali následovníky Krista, kdyby žili v čase divů, v čase apoštolů. Říkají: „Dej nám více důkazů."

Srovnávací téma

V této studii se zaměříme na čtyři křesťanská vyznání víry, konfese a zaměříme se pouze na jedinou věc z nich, totiž na to, co tyto konfese učí o církvi. Následně se pokusíme porovnat, jak se s tímto tématem tyto konfese vypořádávají, a také si ukážeme, co se z nich můžeme naučit také my, křesťané ve 21. století. Jedná se o  čtyři křesťanské konfese, které vznikly v době reformace, v 16. století, vyznání, která byla sepsána v rozmezí 50 let.

Dne 4. 11. 2008 proběhla za nápadně velké účasti v prostorách Senátu ČR v Praze konference „Křesťanství a demokracie dnes". Tématem setkání byla kniha univ. profesora Petra Fialy, rektora Masarykovy brněnské university, zabývající se sekularizací společnosti, který jako host konference tuto studii zpřístupnil posluchačům a rozebral hlavní myšlenky. Hovořil mimo jiné o značně zúžených možnostech křesťanských stran v Evropě a v našem politickém prostředí. Svou knihu uvedl jako podklad pro následující úvahy a diskusi.

Následující zamyšlení platí všeobecně, nejen pro Spojené státy americké. Dlouhé měsíce jsem velmi podrobně sledoval volební kampaň 2008 ve Spojených státech. Z výsledků voleb je zřejmé, že socializace Spojených států je, jak se zdá, nezadržitelná. Amerika se v sociálních programech stále více přibližuje Evropě.

Na internetu jsem nedávno „vygůgloval" následující úvahu neznámého autora, s kterou nemusíme souhlasit ve všech bodech, přesto je nesmírně zajímavá a tolik se blíží skutečnosti.

První čtení:

• Žalm 106,6-22: „Zhřešili jsme už se svými otci, provinili jsme se, svévolně si vedli. Naši otcové v Egyptě nepochopili tvé divy, tvé hojné milosrdenství si nepřipomínali, vzepřeli se při moři, při moři Rákosovém. On však je zachránil pro své jméno, aby v známost uvedl svou bohatýrskou sílu. Obořil se na Rákosové moře a vyschlo, propastnými tůněmi je vedl jako pouští. Zachránil je z rukou toho, kdo je nenáviděl, vykoupil je z rukou nepřítele. Je- jich protivníky přikryly vody, nezůstal z nich ani jeden. Tehdy uvěřili jeho slovům, do zpěvu se dali k jeho chvále. Rychle však na jeho činy zapomněli, nečekali trpělivě na jeho pokyn. Chtivostí se dali strhnout v poušti, pokoušeli Boha v pustém kraji. On jim splnil jejich prosbu, ale stihl je pak úbytěmi. V táboře žárlili na Mojžíše, na Árona, jenž byl Hospodinův svatý; tu se rozevřela země, Dátana pohltila a přikryla Abírámův spolek. Proti jejich spolku vyšlehl oheň, svévolníky sežehl plamen. Na Chorébu udělali býčka, klaněli se slité modle, zaměnili svoji Slávu za podobu býka, býložravce. Zapomněli na Boha, svou spásu, který v Egyptě konal tak velké věci, v zemi Chámově úžasné divy, bázeň vzbuzující činy u Rákosového moře."

Čtení ke kázání Ř 13,1-5 (překlad KMS):

Podstata evangelia spočívá v ukřižování Krista a Jeho vzkříšení z mrtvých. Ukřižování je oběť Krista za naše hříchy a vzkříšení je pro naše ospravedlnění. Jenže je tu i další aspekt evangelia, který je jeho důležitou součástí a který ukazuje, že evangelium jedná nejen s našimi hříchy, ale i s námi samotnými. Bez tohoto druhého aspektu máme jen poloviční evangelium a poloviční spásu. O Ježíši je však řečeno:

• On zajisté vysvobodí lid svůj od hříchů jejich. (Matouš 1,21).

Prožíváš toto vysvobození nebo ne? Pokud ne, něco není v pořádku.