- 1 z 3
- ››
Tak jak naložíme s otázkou o původu člověka, takovou dostaneme odpověď na otázku o osudu člověka, na otázku kam se člověk ubírá, kam kráčí. Quo vadis homo? Kam kráčíš, člověče?
Naše víra o původu člověka přímo podmiňuje, co jsme nyní, a současně nám dává odpověď, co nás čeká. Dává nám nahlédnout do našeho osudu.
Darwinismus a evoluční materialistický názor nemá odpověď na otázky, které se týkají budoucnosti a osudu jednotlivců. Hlavní důvod existence jednotlivce je, aby přispěl k vývojovému pokroku svého druhu. Většina darwinistů jsou v hmotu věřící materialisté, a proto věří, že se zánikem těla je jedinec jednou a navždy vypovězen z existence. Je prostě vyřízen.
Co zajímá lidstvo nejvíc? Dobré zdraví. Dobré zdraví je klíč k lepší existenci. Boj proti chorobám, bolesti a neduhům zaměstnává lékaře od nepaměti. Většina lidí, dokonce i křesťanů si myslí, že bible nedrží krok s vědou a novými poznatky. Podívejme se co bible říká o zdraví, lékařství a zdravotních zásadách.
Dnešní věda dospěla a dospívá k závěrům, které byly v bibli od nepaměti. Kdybychom se řídili biblí, byli bychom zdravější nejenom fyzicky, ale především duchovně.
Oddaný hebrejský křesťan, Josef Flacks, připravil pro sebe úmrtní oznámení, aby po vyplnění data úmrtí bylo rozesláno všem přátelům. Toto byl jeho obsah: "Oznamuji svým přátelům, že jsem se vystěhoval ze svého starého domu. (2 K 5:1). Ihned jsem přistál vzemi Slávy, doprovázen andělskými průvodci, (L 16:22) vzdálený od těla, pro hostinu u Pána. (2 K 5:6). Jak bylo předpověděno, (Zj 11:16) našel jsem v Jeho přítomnosti plnost radosti... dokonalé potěšení na věky! Budu se ohlížet i po vás, až dojde k vykoupení našeho těla. (Ř 8:23) Až do té doby hleďte vzhůru!"
Žalmista dobře věděl, o co jde, když napsal,
Před časem jsem dostal dopis, v němž mi pisatel vytýká několik doktrín, týkající se problému "dědičného hříchu" a hříšné podstaty člověka. Cituji:
Termín "hříšná podstata" se objevuje už v názvu článku, a je značně oblíbený u luteránů, zatímco odborníky na dědičný hřích jsou, pokud vím, katolíci. Autorovi článku jsou tyto termíny východiskem. Kromě "hříšné podstaty" a z ní vyplývajícího "dědičného hříchu" tak "obohatili" svět např. o pojem "transsubstanciace". S Biblí tyto myšlenkové konstrukce mají společné téma, nikoliv však ducha."
V dopise se dále píše, že křesťané převzali "podstatu" a "nahodilost (případek)" téže věci od Aristotela.
Jak jsem pochopil, snad se nemýlím, pisatel dopisu popírá, že by hříšná "podstata" - neodolatelné sklony hřešit, přecházela dědičně z rodičů na děti. Jestliže má pisatel pravdu, potom se člověk rodí mravně neutrální, a teprve život a prostředí v němž uplatňuje svoji vůli a volbou dobra nebo zla z něj vytváří člověka dobrého nebo zlého.
O prázdninách jsme si vyjeli do slovenských hor. S krosnami na zádech jsme prošli část středního Slovenska, turisticky málo objevenou oblast, kde na jednoho návštěvníka připadne několik medvědů. Spali jsme v začouzených chýších a v noci jsme poslouchali myši, jak přehrabují naše zavazadla a hledají sýr. Pro mnohé z nás to bylo poněkud náročné, počasí se zhoršovalo den ze dne stejně jako vztahy v poměrně velké skupině deseti lidí. Protože většina z nás byla věřících, dohodli jsme se, že začneme den společnou modlitbou a četbou části Písma. Podobně jsme chtěli trávit i večer. Pouze Tomášovi se nechtělo přizpůsobit se ostatním.
Je vůbec zapotřebí? Vždyť v této uspěchané době a přeplněné společnosti je těžké být sám, tak proč recept? Jenomže samoty jsou dvě. Ta, po které toužíme a je nám přínosem, a ta, která nás může i zahubit. Ta druhá vyžaduje přísná preventivní opatření, jinak skončíme na prášcích proti depresím a kdo ví, čem ještě.
Senioři jsou často zarmouceni nad tím, že jim ze strany jejich potomků, tj. dětí a vnuků, není prokazována dostatečná pozornost. Pravdou ovšem je, že nám důchodcům ubíhá pracovní týden nějak jinak, než těm našim „mladým".
Jistě existují kvazi-lidská („non human") zvířata, jejichž životy jsou podle některých hledisek cennější, než životy některých lidí. Například šimpanz, pes či prase mohou vykazovat vyšší stupeň vědomí o sobě samých i (svým způsobem) větší schopnost vstupovat do smysluplných vztahů s ostatními jedinci než těžce retardované dítě nebo někdo, kdo se nachází v pokročilém stádiu senility. (Peter Singer)
Celý text článku včetně poznámek najdete zde - na tomto místě uvádíme text tak, jak byl otištěn v časopisu - tedy ve zkrácené podobě a bez poznámek.