- 1 z 3
- ››
Jedním z nejsledovanějších projektů Institutu pro výzkum kreace bylo pátrání po Noemově arše. Expedice "Ararat" se stala středem zájmu všech sdělovacích prostředků svobodného světa. Dennodenně byly přenášeny televizní reportáže z míst průzkumu a rozhovory s jednotlivými účastníky expedice. Noemova archa je samozřejmě významným a ožehavým tématem polemik i v současnosti. Znovuobjevení archy by mělo obrovský význam a vliv na všechny oblasti lidského života. Ovlivnilo by celosvětovou politiku a etiku; vědeckou sféru, archeologii, geologii i historii.
Otázka: Měli by křesťané číst Černou knihu komunismu? Co je to za knihu?
Jedná se o dvousvazkové kolektivní dílo čtyř francouzských, jednoho polského a jednoho českého historika, které vyšlo nejprve ve Francii v roce 1997 a zapůsobilo zde jako bomba. Není divu. Vyznavači této ideologie dnes sedí ve francouzské vládě... U nás ji vydalo vydavatelství Paseka v roce 1998.
Znám mnoho lidí, kterým se církevní dějiny zdají nudné, nezáživné a hlavně naprosto odtržené od života. Sám jsem ale mohl už mnohokrát při studiu minulosti Božího lidu prožít vzrušující chvíle, v nichž Pán Bůh oslovoval mé srdce a proměňoval moje myšlení.
Následuj cestu ctností, střež se neřesti a zla, první tě povede k blahu, druhá ke hříchu a k bolu. To je začátek vědy, která má zdobit tvůj život. Slyš, jaké jsou následky toho a pomni na konečný cíl.
Cesta cizinou do země otců
To, co vám chci povědět o našich předcích a jejich dlouhém putování po zemích evropských vychází především z ústního vyprávění, které se zachovalo v našich rodinách. Dále jsem čerpal z práce Edity Sterikove o pobělohorských exulantech a mohu říci, že se vše shoduje s tím, co jsem slyšel doma. Matriky, které Steriková studovala a zveřejnila ve svých knihách obsahují všechna jména exulantů, kteří přišli do Minitonas.
Srovnávací téma
V této studii se zaměříme na čtyři křesťanská vyznání víry, konfese a zaměříme se pouze na jedinou věc z nich, totiž na to, co tyto konfese učí o církvi. Následně se pokusíme porovnat, jak se s tímto tématem tyto konfese vypořádávají, a také si ukážeme, co se z nich můžeme naučit také my, křesťané ve 21. století. Jedná se o čtyři křesťanské konfese, které vznikly v době reformace, v 16. století, vyznání, která byla sepsána v rozmezí 50 let.
Mají Češi nějaké poslání od Boha? Pokud ano, mají dary k tomu, aby toto poslání mohli naplnit? Co je pravou identitou Čechů? V českém národě zůstávají zasypané studnice požehnání, které vybudovaly generace našich předků. Dnes je čas tyto studnice obnovit podobně jako obnovoval Izák studny svého otce Abrahama. Budeš se na tom podílet i ty?
Předpokladem jasného uvažování v ekonomii je vědomí jejího omezeného významu v životě člověka. Jak to je vlastně se vztahem hospodářství a víry?
Byznys v opovržení
V porovnání s teologií, právem a filosofií je ekonomie velice mladá věda. Je vlastně s podivem, že vědecký zájem o hledání co nejefektivnějších způsobů hospodaření se objevuje tak pozdě, přestože úděl člověka po jeho materiální stránce byl po věky tak neuspokojivý, alespoň pro většinu lidí.
Ačkoliv by se mohlo zdát, že náboženská reformní předehra v Čechách a na Moravě podstatně zjednoduší přijetí a rychlé rozšíření Lutherovy reformace, spíše opak zůstává pravdou. Na prahu dvacátých let 16. století si oba reformační tábory, německý i český, i přes vzájemné kontakty k sobě jen velmi svízelně hledaly cestu. České země přijaly luterství v porovnání s ostatními zeměmi, do nichž reformace pronikla, poněkud opožděně a nepřijaly ji bez výhrad a beze zbytku.
Všichni lidé seznámení s reformací šestnáctého století vědí, že jejím heslem bylo Sola Scriptura – „Jedině Písmo“. Tento výrok byl vyhlášen proti papeži, církevním otcům a koncilům. Lutherovo a Kalvínovo „pouze Písmo“ znamenalo přinejmenším čtyři věci:
Publikovaný text je zkrácenou verzí článku uveřejněného v časopisu Distance, roč. 12, č. 2, 2009, s. 7394.
V tomto roce (pozn. red.: rok 2009) si reformované církve celého světa připomínají 500. výročí narození Jana Kalvína. Vzpomínka se v podstatě netýká jen osobnosti Kalvína, ale připomíná vděčnost Bohu za vše, co v osobě reformátora 16. století nejen církev, ale celý svět získali.
„Když má ten malý národ (rozuměj český) Bibli ve svém jazyce, tak proč jej nemá Anglie?“ (Jan Viklef)
Když na celosvětové konferenci misijní společnosti Wycliffových překladatelů Bible v roce 1999 Steve Sheldon citoval výše uvedený Viklefův výrok, kterým se učenec snažil obhájit právo na překlad Bible do angličtiny, začal jsem se zajímat o jednu ne příliš známou postavu, která byla s tou dobou spojena.