Dívka jménem Marie byla snoubenkou Josefa, který pocházel z Davidova královského rodu. Anděl ji oslovil: "Blahopřeji ti, Marie, Bůh ze všech žen vyvolil právě tebe k velikému úkolu!" Jeho slova ji znepokojila a nechápala jejich smysl. Posel pokračoval: "Neboj se, Marie! Bůh ti chce nevídaně požehnat. Narodí se ti syn a dáš mu jméno Ježíš (Bůh vysvobozuje). Nebude to obyčejný člověk, ale právem bude nazýván 'Syn nejvyššího'. Usedne na trůn Davidův a bude nejen vládce Izraele, ale založí království, které nikdy neskončí." ...Nedaleko Betléma pásli pastýři ovce. V noci se střídali v hlídkách u svých stád. Najednou se před nimi objevil anděl a celá krajina se rozzářila odleskem Boží slávy. Velice se ho ulekli, ale anděl je uklidňoval: "Nebojte se, nesu vám dobrou zprávu, ze které se mohou radovat všichni lidé. V Betlémě, ze kterého před dávnými časy vyšel David, se vám dnes narodil Kristus, Spasitel poslaný od Boha. Jak ho poznáte? Najdete malé dítě v plenkách, položené do jeslí v chlévě." Potom se k andělu připojilo mnoho dalších andělů a všichni provolávali: "Sláva Bohu na nebi! Pokoj lidem na zemi! Zjevil lásku všem!" (Slovo na cestu, Lukáš 1-2 kapitola)

Lidé na celém světě oslavují Vánoce, touží po tom, co jim Bůh v osobě Ježíše Krista před dvěma tisíci lety poslal, přestože Boha nehledají, neznají a odmítají.

Zamysleli jste se někdy nad tím, co by se stalo, kdyby nebylo Vánoc? Změnilo by se něco ve vašem životě? Možná, že někteří z vás by byli rádi, kdyby Vánoce nebyly. Byli byste zbaveni různých starostí a útrat, které kolem Vánoc máte. Jenže Vánoce nejsou jen svátky shánění, uklízení, pečení a vaření. I ti, kteří Vánocům nepřikládají žádný duchovní význam, kteří neslaví narození Božího Syna, chtějí prožít svátky míru.

1. Bez Vánoc bychom neměli překrásné písně a koledy. Vánoce jsou dobou zpěvu a radosti.

Mohli obyčejní lidé napsat neomylnou Bibli? Skeptici často argumentují, že mýlící se lidé museli napsat nebo opsat Bibli plnou chyb. Dejme kritikům v jednom za pravdu. Člověk je skutečně omylný a dělá neustále spoustu chyb. Přesto je schopný vyprodukovat bezchybné dílo. Člověk může napsat článek bez jediné gramatické chyby. Může, chce-li a má-li dostatek zájmu, pozornosti a čestnosti, opsat určitou knihu bez chyby, obzvláště, pojistí-li se systémem kontrolorů. Proto může člověk někdy, dá-li si záležet, vytvořit ibezchybné dílo.

Velikonoce - Ježíšovo vzkříšení, prázdný Ježíšův hrob, byl tím nejočividnějším důkazem Ježíšova zmrtvýchvstání. Proberme si to, čemu právníci říkají "nepřímý důkaz". Povězme si o řadě nepřímých důkazů, které k nám promlouvají dodnes.

• Přišla noc, a On byl sám... (Matouš 14:23).

Náš Spasitel není nikdo jiný než Immanuel - "Bůh mezi námi". Více než před dvěma tisíci lety chodil po této Zemi Bůh, který stvořil vše co existuje, v osobě Ježíše Krista. O Něm píše Písmo:

Každý rok s příchodem Vánoc dochází do naší redakce alespoň jedno pojednání o betlémské "hvězdě". Ve všech příspěvcích jde v podstatě o astronomické vysvětlení hvězdy, nebo komety, která provázela narození našeho Spasitele Pána Ježíše Krista. Články mohou být z odborného pohledu fundované, ale nejsme v astronomii natolik zběhlí, abychom je mohli posoudit. Začněme toto zamyšlení Božím slovem:

Ježíš Kristus se narodil v pravý čas, jenž apoštol Pavel nazývá plností času. Byla to plnost času z politického hlediska. Padesát roků před tím, než se narodil Kristus, bylo Římské impérium vnitřně rozloženo několika po sobě následujícími občanskými válkami: nejprve to byla válka mezi Juliem Césarem a Pompeiem v letech 49 - 48 před Kristem (př.K), potom následovala vražda Caesara v roce 44 př.K a vojna mezi Caesarovou stranou vedenou Octavianem (Caesar Augustus) a Markem Antoniem se stranou senátu vedenou Brutem a Cassiem v letech 32-31 př.K.

Pavel v 1. Korintským 15:3 píše, že předal "především" to, že "Kristus zemřel za naše hříchy, byl pohřben atřetího dne byl vzkříšen podle Písem".

Vzkříšení má zásadní význam

V kontextu následujícího pojednání o smyslu Církve jako Kristova těla, o darech proroctví, jazyků a o řádu společných bohoslužeb je bezpodmínečně nutné mít na paměti, že některé věci mají zásadní, primární význam, zatímco jiné pouze sekundární. Prospělo by nám, kdybychom na věci sekundárního významu nahlíželi správným způsobem a nepodléhali převládající tendenci klást je na důležitější místo, než jim náleží. "Odlišnosti" nebo různé priority by neměly tělo Kristovo rozdělovat ani být důvodem našeho vzájemného pohoršení (Římanům 14:1-13).

Oběť smíření je Boží dílo v Kristu, dokonané na kříži, kde Kristus zrušil dluh našeho hříchu, v Něm upokojil svůj svatý hněv proti nám a získal pro nás všechen užitek spasení. Kristova smrt byla nevyhnutelná, protože kdyby Bůh smetl hřích ze světa bez odškodnění, neprokázal by tím spravedlivý vztah ke svému stvoření a své slávě.

V epištole Římanům Pavel říká, že Bůh vydal Krista,

Zamyslete se nad touto otázkou. Jestliže někdo "věří v Ježíše" (ať už tím myslí cokoliv), ale nerozumí hříchu nebo zkáze vztahu s Bohem, věří bez pokání nebo poznání nutnosti změny životního směru, je takový člověk opravdu spasen?

V Janovi 3,3 čteme:

• Ježíš mu odpověděl: "Amen, amen, pravím tobě, nenarodí-li se kdo znovu, nemůže spatřit království Boží."

Ve 2. Kor. 5,17 Pavel prohlašuje:

Před více než sto lety byl pro většinu lidí v zemích, kam proniklo křesťanství, nejdůležitější vztah s Bohem a teprve potom etika a morálka. Všechno, co představovalo správný život, se zakládalo na Bibli. Dobré skutky byly motivovány vírou v Boha. To bylo základem morálnosti před sto lety. Lidé v té době byli probuzeni k vědomí, že zlo je přítomno v jejich životě, a věděli, že hlavním cílem života je zalíbit se Bohu.

Výchova k jásání - nad křížem

(Galatským 6:11-18)

Lee Strobel během své novinářské kariéry podával zprávy o mnoha přelíčeních, při nichž rozhodnutí poroty záviselo na medicínských důkazech. Byl tedy zvědav, zda není možné prozkoumat dva tisíce let staré důkazy a zjistit, zda Ježíš na kříži opravdu zemřel? Pokud by soudní lékařství pomohlo vyřešit medicínský problém - určit, jak někdo doopravdy zemřel, mohla by věda dát co proto jedné z nejodolnějších představ těch, kdo popírají křesťanství - že totiž Kristovo vzkříšení, které oslavujeme, byl vlastně jen humbuk.