Na parkovišti před supermarketem stál starý pán. Opíral se o hůl a v ruce držel několik časopisů. Teplota na nule, sychravo, zataženo s nízkou inverzní oblačností. Standardní podzimní počasí. Jistě vás už napadlo, jaké časopisy držel onen pán v ruce. Ano, nabízel náboženskou literaturu svědků Jehovových. Dělal to poněkud nesměle a téměř nikoho nebyl schopen zastavit a přimět k rozhovoru. Lidé pospíchali, byla sobota krátce před Vánoci, starosti byly spíše konzumní než duchovní. Zákazníci vesměs postaršího kolportéra ignorovali. Bylo mi ho líto. Staré lidi by neměl nikdo vyhánět na mráz. Navíc mu chyběla veškerá odvaha a agresivní suverénnost, charakteristická pro mnohé mladší svědky při pouličním náboru. Dal jsem se s ním do řeči. Vzal jsem si od něho jeden z časopisů. "Může se stát, že by tam mohlo být něco v nepořádku? Nějaký omyl nebo nepřesnost?" Otázka ho uvedla do rozpaků.