utrpení

Verze pro tisk

Zvyk těšit se z protivenství

  • Nesuďte, abyste nebyli souzeni. (Matouš 7:1)
  • Jak často nám různí lidé citují tento verš! Někdy to v nás budí dojem, že je to jediný verš Písma, který kdy lidé slyšeli. Často je vykládán tak, že nesmíme kritizovat žádný hřích, jakkoli očividný a jakkoli sobecký, jelikož: kdo jsme my, abychom mohli říct, co je správné a co ne?

    0

    Kde byl Bůh?

    11. září 2001 vletěla dvě unesená civilní letadla do newyorských mrakodrapových dvojčat Světového obchodního centra. Třetí letadlo zasáhlo Pentagon. Ve čtvrtém se rozpoutal boj, takže ke svému cíli již nedoletělo a zřítilo se v Pennsylvanii. Ten den jsem se účastnil s manželkou křesťanské konference na téma „Boží svrchovanost v evangelizaci" v New Jersey, asi 80 km jižně od New York City. Sotva nám během přestávky oznámili, co se stalo, oněmělí hrůzou jsme se rozešli každý do svého motelového pokoje k televizi. Nevěřili jsme svým očím a uším.

    0

    Dívejme se za vlastní stín

    Při čtení knih Žalmů zjistíme, že pochybnosti a duchovní deprese nejsou zvláštností jen našeho věku. Většina mužů, kteří psali žalmy z Božího vnuknutí, vyjadřují své pesimistické myšlenky proti Všemohoucímu:

    • V den svého soužení se dotazuji Panovníka, v noci k němu vztahuji své ruce bez umdlení, má duše se utěšit nedá. (Ž 77:3)
    • Což Bůh zapomněl na smilování? V hněvu uzavřel zdroj svého slitování? (Ž 77:10)
    • Připomínám si Boha a sténám, přemítám a jsem na duchu skleslý. (Ž 77:4)

    Jak dlouho, Pane, na mě nevzpomeneš? Nade vší pochybnost David a jeho současníci věděli, co znamená hluboká deprese:

    7

    Význam utrpení v životě křesťana

    • Všichni, kdo se dají vést Božím Duchem, jsou totiž Božími syny. Nepřijali jste přece ducha otroctví, abyste se znovu báli. Naopak, přijali jste Ducha synovství, v němž voláme Abba, Otče! Sám Duch dosvědčuje našemu duchu, že jsme Boží děti. A jsme-li jeho děti, pak jsme i dědicové, totiž dědicové Boží a spoludědicové Kristovi. Máme-li podíl na jeho utrpení, budeme mít podíl i na jeho slávě! Mám totiž za to, že naše nynější utrpení nejsou srovnatelná se slávou, jež na nás má být zjevena. Všechno stvoření s toužebným očekáváním vyhlíží zjevení Božích synů. Stvoření je totiž podrobeno marnosti, ne dobrovolně, ale kvůli tomu, který je marnosti podrobil. Chová však naději, že jednou bude vysvobozeno z otroctví zkázy do slavné svobody Božích dětí. Víme přece, že všechno stvoření až dosud společně sténá a pracuje k porodu. A nejen ono, ale i my, kteří okoušíme první ovoce Ducha, i my ve svém nitru sténáme, zatímco očekáváme přijetí za syny, to jest vykoupení svého těla. Byli jsme totiž spaseni nadějí. Naděje, která je zjevná, ovšem není naděje. Kdo něco vidí, proč by v to ještě doufal? Doufáme-li však v to, co nevidíme, pak to trpělivě očekáváme. A tak nám také Duch pomáhá v našich slabostech. Když ani nevíme, za co a jak se správně modlit, sám Duch prosí s nevýslovným sténáním za nás. Ten, který zkoumá srdce, ovšem rozumí smyslu Ducha, že podle Boží vůle prosí za svaté. Víme, že těm, kdo milují Boha, všechno napomáhá k dobrému - totiž těm, které povolal podle svého záměru. (Římanům 8:14-28)

      0

    K dobrému je mi to, že jsem pobyl v trápení

    Minulý týden (26. 11. 2009) jsem se dozvěděl, že příčinou mých vleklých a bolestivých zdravotních problémů je mnohačetný myelom – zhoubné onemocnění krevních buněk. Musím říci, že mě toto sdělení nepřekvapilo, spíše jsem podobnou diagnózu čekal, protože se můj zdravotní stav žádnými běžnými postupy nelepšil. Moje tušení bylo posíleno podezřením lékaře, který mě poslal na další speciální vyšetření s tím, že příčina může být jakákoliv, včetně nádorového onemocnění.

    6.673331
    Syndikovat obsah