Misie, kterou přikázal Ježíš Kristus svým apoštolům a následovníkům, je nést jeho evangelium všem národům světa. Je to základní poslání křesťanské církve i každého jednotlivého křesťana. V poslední době se setkáváme u některých křesťanských církevních vůdců s vědomým úsilím nahradit misijní poslání církve mezináboženským dialogem. Důvodem k tomuto úsilí je jejich přesvědčení, že plnit Kristův misijní příkaz není potřebné, protože všechna náboženství jsou cestami k Bohu a dovedou člověka k Bohu i bez Kristova evangelia. Tito křesťané zřejmě nevěří, že Ježíš Kristus je jediným Spasitelem a jedinou cestou k Bohu; přestali brát vážně jeho učení.
Misie, kterou přikázal Ježíš Kristus svým apoštolům a následovníkům, je nést jeho evangelium všem národům světa. Je to základní poslání křesťanské církve i každého jednotlivého křesťana. V poslední době se setkáváme u některých křesťanských církevních vůdců s vědomým úsilím nahradit misijní poslání církve mezináboženským dialogem. Důvodem k tomuto úsilí je jejich přesvědčení, že plnit Kristův misijní příkaz není potřebné, protože všechna náboženství jsou cestami k Bohu a dovedou člověka k Bohu i bez Kristova evangelia. Tito křesťané zřejmě nevěří, že Ježíš Kristus je jediným Spasitelem a jedinou cestou k Bohu; přestali brát vážně jeho učení.
Skuteční křesťané jsou Kristovci, tedy lidé, kteří berou Ježíše Krista, jeho učení i jeho odkaz smrtelně vážně. Před svým odchodem řekl Ježíš svým následovníkům:
Lukáš zaznamenal jinou část rozhovoru Ježíše s učedníky:
Plnění Ježíšova příkazu - vydávání svědectví o Ježíši a získávání učedníků Ježíšovi ze všech národů - je misijním posláním křesťanů. Proč mají křesťané plnit tento Kristův odkaz? Odpovídá nám velmi jasně apoštol Petr:
Apoštol Petr zde potvrzuje to, co Ježíš Kristus také velmi jasně a jednoznačně prohlásil:
Co to znamená v praxi, to vysvětluje apoštol Pavel:
Aby lidé mohli srdcem uvěřit a ústy Ježíše vyznávat jako svého Pána, musejí se o něm dozvědět, musejí poznat jeho život, jeho oběť na kříži i vzkříšení a také jeho učení. Aby mohli Ježíše poznat, musí jim někdo zvěst o Ježíši přinést. Proto ap. Pavel klade otázku:
Proto Pán Ježíš Kristus dává jasný příkaz svým následovníkům - tedy křesťanům:
Zvěstování evangelia všem národům však naráží na překážky a často na veliký odpor:
Tato prorocká Ježíšova slova se naplňovala v době apoštolské, v průběhu celých křesťanských dějin a naplňují se i dnes. V časopise Český bratr 83/2007 je na straně 7 napsáno:
Tisíce křesťanů na celém světě jsou pro víru za mřížemi. Zvlášť tvrdě jsou křesťané pronásledováni v Číně, Severní Koreji a Eritreji ... Podle odhadu je téměř 230 milionů křesťanů kvůli své víře pronásledováno. Zvláště o křesťanských svátcích tajná policie tvrdě útočí v zemích, jako je Čína, Saudská Arábie a Irán proti křesťanské menšině.
Stále platí slova apoštola Pavla:
I když mnozí považovali apoštola Pavla za blázna, přesto jasně vyznával a prohlašoval:
Podobných „bláznů pro Krista", jakými byli apoštolové a mnozí křesťané v dějinách, je i dnes mnoho. Díky nim je už dnes evangelium Kristovo přeloženo do 2403 jazyků a do dalších 1941 jazyků je v současné době překládáno.
My, kteří jsme křesťany - Kristovci, a vůbec nám nevadí, že jsme klasifikováni jako „blázni pro Krista", chceme se aktivně podílet na plnění misijního příkazu Ježíše Krista a chceme osobně nést evangelium všem, kteří kolem nás žijí. Chceme se také podílet modlitbami i finančně na nesení evangelia těm, kdo dosud Krista vůbec neznají. Považujeme naplňování Kristova misijního příkazu za své hlavní životní poslání.
Křesťané, kteří neberou vážně Kristův misijní příkaz, mluví dnes o mezináboženském dialogu. Asi si myslí, že tento svět nezachrání Ježíš a jeho evangelium, ale jejich lidská chytrost a úsilí o vzájemné porozumění - tedy mezináboženský dialog. Nechtějí být klasifikováni jako „blázni pro Krista", nechtějí snášet pro Krista pohrdání a nenávist. Chtějí tento svět měnit svou lidskou vzdělaností a svým lidským úsilím. Zřejmě si myslí, že když přestanou zvěstovat Kristovo evangelium a začnou hovořit o společném uctívání božstev a o mravních důrazech, které všechna náboženství spojují, že se mezi vyznavači různých náboženství vytvoří důvěra a harmonické spolužití.
Kardinál státní sekretář Tarcisio Bertone promluvil 11.10. 2006 v Římě k reportérům u příležitosti zahájení akademického roku na římské Salesiánské univerzitě. Mimo jiné řekl, že
... dialog, zvláště s islámem, nám pomáhá představit Boha jako orientační bod lidského života.
Petr Vaďura ve svém internetovém článku před časem napsal:
Jsem křesťanem více než deset let. Neuvědomuji si, že bych byl během té doby nějak obohacen jiným náboženstvím, a to jsem studoval šintoizmus, islám, hinduizmus a samozřejmě židovství. Religionistika je pro mne zajímavý vědní obor, ale můj vztah s Kristem je něčím, co se jí vzpírá. U všech těch náboženství, co jen na světě jsou, chybí přece to podstatné - víra v Krista, který zemřel za naše hříchy, vstal z mrtvých a jako živý Bůh a Pán nabízí věčný život každému, kdo v něho uvěří. Jsem stále přesvědčen, že on je tou jedinou cestou k Bohu. Ve srovnání s ním se stává jakákoli náboženská praktika či důraz naprosto bezpředmětným. A Krista má pouze křesťanství. ...
V období Starého zákona zde byla také celá řada kultů. Jak se k nim měli Izraelité stavět? Měli se oddělit a dokonce v některých případech byli i nástroji Božího soudu nad nositeli těchto kultů. Nikdo z Božích mužů nevedl např. s Baalovými knězi dialog. Výjimkou byl Eliáš, ovšem jeho dialog usvědčil baalizmus z falešnosti. Jak se Bůh stavěl k egyptským božstvům, Ištar, Tammuzovi či uctívání Molocha? To je řečnická otázka: všechny tyto kulty byly jednoznačně odmítnuty jako bludné a protibožské. Co se od té doby změnilo? Jaký kvalitativní rozdíl je mezi starověkými kulty a současnými náboženstvími? Domnívám se, že z hlediska Božího hodnocení těchto kultů a náboženství žádný.
Lidé, kteří propagují mezináboženský dialog, si asi neuvědomují dvě skutečnosti. První a nejdůležitější, že upuštění od Ježíšova misijního příkazu a nahrazení misie mezináboženským dialogem je vlastně zradou Ježíše Krista. Druhá smutná skutečnost, že tito zastánci a propagátoři mezináboženského dialogu připravují půdu pro vládu antikrista na této zemi. Podle Zjevení 13 bude na naší zemi uskutečněna trojí globalizace: politická, ekonomická a náboženská. Ano, všechna náboženství se spojí, aby uctívala jednoho člověka jako boha. Ve Zjevení 13,7-8 čteme:
A Pavel píše:
Mezináboženský dialog je cestou k náboženské globalizaci světa, tedy přípravou pro vládu antikrista. Pro Kristovy svědky je samozřejmostí, že mluví s každým člověkem s úctou, že s každým člověkem vedou uctivý a čestný rozhovor, že se i na vyznavače jiných náboženství dívají s láskou, jako na bytosti Bohem milované. Vědí však, že mají Kristem svěřené poslání - nést jeho evangelium všem lidem, tedy i všem vyznavačům jiných náboženství.
V žádném případě však není možné, aby od misijního poslání upustili a nahradili ho mezináboženským dialogem.
- Stanislav Kaczmarczyk -