Povězme si "něco" o poměrech vjakých se nacházela těhotná Marie a o Ježíšově narození. To "něco" o Ježíšově narození by mělo mít velké "N", protože Ježíšovo narození je "Něco" mimořádného. Nikdo nemůže vysvětlit, jak Duch svatý oplodnil Marii. Vždyť ani jeden lékař nerozumí přirozenému vzniku života, který může jen odpozorovat a popsat. To, že se Ježíš narodil z panny, že neměl lidského otce, je kardinální pro celou křesťanskou biblickou víru. Matouš otevírá celý Nový zákon ve druhé kapitole touto pravdou:

• Josefe, synu Davidův, neboj se přijmout Marii, svou manželku; neboť co v ní bylo počato, je z Ducha svatého To všechno, aby se splnilo, co řekl Hospodin ústy proroka: "Hle, panna počne." (Matouš 1:20-22)

Mnozí pochybovali a pochybují oJežíšově narození z panny. Tehdy prý bylo tolik mýtů o panenském početí, že Matouš jeden z nich použil do svého evangelia! Pravda, existovalo mnoho mýtů o panenském početí, ale autorem každého takového mýtu je sám Satan. Lidé věřili, že Alexandr Veliký byl zrozen z panny tak, že Zeus, ve formě hada, oplodnil Alexandrovu matku. Zeus se v řecké mytologii často převléká za zvířata i za mořskou pěnu, aby v této formě oplodňoval ženy. Jestliže si Matouš vypůjčil jednu ztakových legend, pak si vymýšlel a Bible není Boží slovo.

Podívejme se na tuto nejdůležitější událost lidských dějin:

• Narození Ježíšovo se událo takto: Jeho matka Maria byla zasnoubena Josefovi, ale dříve, než se sešli, shledalo se, že počala z Ducha svatého. (Matouš 1:18)

Co nám Bible říká o Marii? Marie nepocházela ze zámožné rodiny, přesto to byla dívka podle Božího vkusu. Pracovitá, čistá a spravedlivá. Marie měla neochvějnou víru, vždyť s ní neotřáslo následující:

• Přistoupil k ní (anděl Gabriel) a řekl: "Buď zdráva, milostí zahrnutá, Pán stebou." Ona se nad těmi slovy velmi zarazila a uvažovala, co ten pozdrav znamená. Anděl jí řekl: "Neboj se, Maria, vždyť jsi nalezla milost uBoha. Hle, počneš a porodíš syna a dáš mu jméno Ježíš. Jak se to může stát, vždyť nežiji s mužem?" Anděl jí odpověděl: "Sestoupí na tebe Duch svatý a moc Nejvyššího tě zastíní." Marie řekla: "Hle, jsem služebnice Páně; staň se mi podle tvého slova." (Lukáš 1:28-38)

Jak by se asi zachovala dnešní věřící dívka? Snad by si myslela, že se zbláznila a šla by nejdříve k psychiatrovi. Marie se však bez sebemenšího zaváhání podrobila oznámení, které bylo nepochopitelné i pro ni. Ona sama věděla, že nežila s mužem! Víte, co znamenalo v židovské kultuře smilstvo? A ještě k tomu s následkem? Jak odůvodní své těhotenství Josefovi a lidem? Marie byla odvážná. Jenom víra dodá odvahu i před případným ukamenováním. Když těhotná Marie navštívila svou sestřenici Alžbětu, velebila Boha:

• Duše má velebí Pána a můj Duch jásá v Bohu mém Spasiteli, že se sklonil ke své služebnici v jejím ponížení. Hle, od této chvíle budou mne blahoslavit všechna pokolení, že se mnou učinil veliké věci ten, který je mocný. Svaté jest jeho jméno. (Lukáš 1:46-49)

Marie vyslovila díkůvzdání, aniž by přemýšlela o tom, co si budou myslet ostatní.

Podívejme se nyní na její zasnoubení s Josefem. O Josefovi toho víme ještě méně. Známe jeho povolání. Zřejmě byl stejně chudý jako Marie. Kdyby byl zámožný, jistě by si při útěku do Egypta mohl dovolit spřežení místo oslíka.

• Jeho matka Maria byla zasnoubena Josefovi, ... Její muž Josef byl spravedlivý ... (Matouš 1:18-19)

V 19. verši je zajímavé, že je Josef nazván Mariiným mužem, i když v předešlém verši stojí "Marie byla zasnoubena Josefovi". V židovské tradici bylo zvykem, že svatba měla dvě fáze. První "kiddušin" byla zkušební smlouva, během které se manželé nesměli stýkat a byli pod přísným rodičovským dohledem. Pár byl už právoplatně oddaný. "Kiddušin" trval 12 měsíců, aby bylo zaručeno panenství nevěsty a vyloučeno narození nemanželského dítěte. Kdyby byla smlouva během "kiddušinu" porušena, následoval by rozvod. Druhá fáze svatby byla "huppa". To byla oslava konce "kiddušinu", my bychom řekli vlastní svatba, která obyčejně trvala sedm dnů, po níž se manželé tělesně sblížili. Marie byla zastíněna Nejvyšším v první fázi manželství, v "kiddušinu". Proto byla Marie Josefovou manželkou a Josef jejím právoplatným mužem, přestože se ještě tělesně nepoznali, jak potvrzuje následující verš:

• Ale nežili spolu, dokud neporodila syna a dal mu jméno Ježíš. (Matouš 1:25)

Marie porozuměla, co se jí přihodilo. Ale co chudák Josef? Když přišel na to, že je Marie těhotná, musel být šokován. Vždyť ji znal jako čestnou dívku a nevěrnost byla určitě to poslední, co by od ní očekával. Oba museli být rozrušeni, určitě znali zákon a trest za smilnění:

Když si muž vezme ženu a vejde k ní, ale pak ji bude nenávidět, obviní ji ze špatnosti a bude o ní roznášet zlou pověst tím, že bude říkat: "Vzal jsem si tuto ženu, přiblížil jsem se k ní, ale zjistil jsem, že není panna." Jestliže však byla ta řeč pravdivá a u té dívky nebyly shledány známky panenství, tedy vyvedou dívku ke vchodu do domu jejího otce, mužové jejího města jí ukamenují a zemře, neboť tím, že smilnila v domě svého otce, dopustila se v Izraeli hanebnosti. Tak odstraníš zlo ze svého středu. Když bude přistižen muž, že ležel s vdanou ženou, oba zemřou: Muž, který ležel se ženou, i ta žena. Tak odstraníš zlo z Izraele. Když dívku, pannu, zasnoubenou muži, najde nějaký muž v městě a bude s ní ležet, vyvedete oba dva k bráně toho města, ukamenujete je a zemřou. Dívka proto, že v městě nekřičela, a muž proto, že ponížil ženu svého bližního. Tak odstraníš zlo ze středu Izraele. (5. Mojžíšova 22:13-24)

Marie otěhotněla ve společnosti, která neměla pochopení pro prohřešky mládí či vášní. Vyprávějte lidu, že je dívka těhotná, aniž by poznala muže. Kdo znás by neměl pochybnosti? Dnes se takové způsoby zdají být kruté, ale kolik zla by bylo odstraněno v každé zemi, kdyby platil Mojžíšův zákon. Kolik rozvodů, rodinných tragédií, opuštěných dětí, znásilnění, vražd, zločinů, sociálních a zdravotních problémů by vymizelo. Kdybychom žili v té době, asi bychom zvedali kamení, protože Mojžíšovy zákony byly v živé paměti. Duch svatý, který započal život Ježíše v Marii, ji neopustil.

Ženy Izraele očekávaly příchod Mesiáše:

• Mezi tebe a ženu položím nepřátelství, i mezi símě tvé a símě její. Ono ti rozdrtí hlavu a ty jemu rozdrtíš patu. (1. Mojžíšova 3:15)

Bůh vlastně řekl: "Jednoho dne, Satane, přijde žena, která porodí dítě. Ty je zraníš na kříži, ale ono (ženino símě) tě usmrtí."

Ježíš Kristus, símě ženy ne muže, vbudoucnu usmrtí Satana. Starý zákon předpovídal narození Mesiáše zpanny, avšak plné objasnění této Boží záhady se objevuje až v Novém zákoně. Židé očekávali znamení:

• Proto vám dá znamení sám Panovník: Hle, panna počne a porodí syna. (Izajáš 7:14)

Jen jednou se narodilo dítě, které bylo pouze ze semene ženy, ne muže, a to dítě byl Ježíš. Kdyby Ježíš neměl lidské rodiče, což by platilo v případě Mariiny bezhříšnosti, pak by nebyl člověkem a nemohl by prožít lidství vtěle, jako má hříšný člověk. Nemohl by nás proto ani spasit! Naopak, kdyby měl oba lidské rodiče, byl by pouze člověkem, nakažený hříchem jako každý z nás. Opět by nás nemohl spasit! Proto musel být Ježíš synem člověka - Marie i Synem absolutně čistého Boha. Otcovství Boha - Ducha svatého je nekonečněkrát mocnější než mateřství člověka - Marie. Narození a smrt Pána Ježíše jsou neoddělitelné skutečnosti. Kdyby se Ježíš jen narodil a nezemřel obětní smrtí na kříži, neměli bychom žádnou naději na věčnost. Otázky věčnosti se dotýkají samotné podstaty nás všech.

Vžijme se do situace Marie. Mladá, zasnoubená dívka otěhotní. Jak vysvětlí těhotenství svému snoubenci a příbuzným? I když svému snoubenci věří, že bude následovat svatba, dítě může zůstat překážkou. Ekonomická a bytová situace snoubenců byla neradostná. Marie neměla pro dítě zajištěny ani základní životní potřeby. Neměla dětskou výbavičku, neměla podporu okolí, zdravotní péči ani dětské přídavky. Marie neměla nic, co by jí vdané a těžké situaci pomohlo. Zvyky a zákony byly proti dvojici.

• Její muž byl spravedlivý a nechtěl ji vystavit hanbě, proto se rozhodl propustit ji potají. (Matouš 1:19)

Ale jak víme, vše dopadlo jinak. Marie a Josef měli to nejdůležitější, co potřebuje každá žena, každý muž a každá dvojice. Měli naprostou poslušnost a neochvějnou víru v Boží vedení. Krátce po narození dítěte se dostávají do situace bezdomovců, běženců, emigrantů a uprchlíků. Nepodceňovali žádné nebezpečí, které jim i dítěti hrozilo. Přijali dítě a bez váhání opustili domov.

• ... anděl Hospodinův se ukázal Josefovi ve snu a řekl: "Vstaň. vezmi dítě i jeho matku, uprchni do Egypta a buď tam, dokud ti neřeknu; neboť Herodes bude hledat dítě, aby je zahubil." (Matouš 2:13)

Herodes se rozlítil natolik, že dal povraždit všecky chlapce v Betlémě a vcelém okolí ve stáří do dvou let. Teprve až Herodes zemřel, vrátil se Josef a Marie s dítětem do Nazaretu.

Poučení z celého příběhu "neplánovaného" rodičovství je, že Josef a Marie ani jednou neřešili komplikovanou situaci svým rozumem. Jejich víra a důvěra v Boží řízení vytvořila bezpečný domov pro dítě, které se stalo Spasitelem všech, kdo v Boha skládá svoji naději.

- pst & kas -