Jakmile řekneme, že „desatero přikázání skončilo" - ať už to myslíme jakkoli - přestanou někteří lidé slyšet, co vlastně říkáme. Jejich teologické receptory nás slyší volat: „Pryč se všemi zákony v každém smyslu." Nezáleží na tom, jak často opakujeme a jak hlasitě zdůrazňujeme, že i my opravdu věříme v mravní zákon obecně a v trvalou platnost mravních principů vyjádřených v devíti přikázáních z desatera zapsaného na deskách smlouvy. To těmto lidem nestačí. Trvají na tom, abychom uznali, že tímto jediným „věčným a neměnným Božím mravním zákonem" je právě desatero přikázání přesně v té podobě, v jaké bylo zapsáno na kamenných deskách vydaných na Sínaji. Chtějí buď všechno, anebo nic. O našich dobrých biblických důvodech, proč takový teologický pohled nemůžeme přijmout, nechtějí ani diskutovat. „Kréda a otcové už k tomu svoje řekli a tím je věc uzavřena," namítnou.

Kniha vydal Zápas o duši jako druhou publikaci v řadě "Kázání do kapsy".

Pokud máte zájem o tištěnou verzi, kontaktujte nás.